Jdi na obsah Jdi na menu
 

Co bychom měli vědět o surovinách v granulovaném krmivu

22. 2. 2011
 
 
V knize je podrobně popsáno jak správně číst etikety se složením krmiva a jak takové údaje vyhodnotit. Snahou je, aby se co nejvíce lidí seznámilo s touto problematikou, abychom slepě nekupovali to co nám vychválí reklama, ale naopak abychom se před tím, než si krmivo, pamlsek a výživový doplněk koupíme, dokázali pro určitý produkt správně rozhodnout. Bohužel osvěta je minimální, čerstvý majitel pejska by očekával plnohodnotné informace od chovatelských klubů nebo Kynologické únie. Člověk se nesmí zlobit na zvěrolékaře, kteří, až na výjimky, vám obvykle nabídnou produkty firmy, s kterou mají uzavřenou smlouvu a předají vám jejich leták. Protože se  otázky kvality surovin a krmiva na profesionální úrovni moc neřeší,  nezbývá nám než se vyzbrojit znalostmi a bránit se.
 
V následujícím příspěvku se zaměříme na některé suroviny, které se do krmiva pro domácí zvířata běžně přidávají, a které jsou důležité pro naše konečné rozhodnutí zda koupit nebo nekoupit.
 
 
Vedlejší produkty (obecně)
 
Do mnoha druhů krmiva pro domácí mazlíky se běžně přidávají vedlejší produkty živočišné a rostlinné výroby. U vedlejších produktů živočišné výroby se nejčastěji jedná o kůži, chlupy, kopyta, peří, krev, vnitřnosti (např. játra), moč, zobáky, pařáty i celá uhynulá zvířata. Mezi vedlejší produkty rostlinné výroby patří zejména kukuřičný a pšeničný lepek (gluten), sója a její produkty a řepné řízky. Jak jednotlivé vedlejší produkty vznikají, čím jsou nebezpečné a co všechno obsahují je vysvětleno v knize (str. 54-55 a 207-210). Zde se zaměříme na situaci, kdy na etiketě objevíme informaci o přítomnosti vedlejších produktů. Pokud ano, je na čase zbystřit.
 
Je také důležité vědět, že blíže neurčené vedlejší produkty, např. drůbeží moučka, jsou mnohem horší než jednodruhové a blíže určené suroviny, např. kuřecí vedlejší produkty nebo kuřecí moučka. Krmivo, kde jsou vedlejší produkty použity jako hlavní surovina a jsou tedy na čelním místě v seznamu surovin, jsou nebezpečné a mnohem horší než ty, kde je hlavní složkou maso nebo masokostní moučka z určitého jasně definovaného druhu zvířat a k ní jsou pak přidány vedlejší produkty jako doplňkové suroviny.
 
Opakovaně uváděná obilovina v podobě různých surovin
 
Například, pokud etiketa uvádí, že krmivo obsahuje pivovarnickou rýži, mletou (hnědou) rýži a rýžovou mouku, jedná se stále o jednu obilovinu, pouze rozdělenou do několika podob a v různých stádiích průmyslového zpracování. Není nic špatného na tom, pokud krmivo obsahuje jak hnědou tak bílou rýži, protože z hlediska výživy mají podobné vlastnosti. Hnědá rýže obsahuje ale mnohem více vlákniny, která je nestravitelná, takže vždy záleží za jakým cílem jsou suroviny v určité receptuře kombinovány. Kombinace bílé a hnědé rýže je asi nejvhodnější.
 
Kukuřice a kukuřičný lepek
 
Stalo se téměř pravidlem, že firmy, vyrábějící krmivo pro domácí zvířata, používají kukuřici a kukuřičný lepek (vedlejší produkt rostl. výroby, str. 55) jako zdroj bílkovin. Jsou to ale těžce stravitelné rostlinné bílkoviny, při trávení vzniká mnoho odpadních látek, které se musí vyloučit z těla. Mohou vyvolávat různé alergie. Ve skutečnosti je kukuřičný lepek odpadem potravinářského průmyslu a v krmivech pro psy funguje jako náplň a pojivo, které je pro psovité šelmy výživově prázdné.
 
Řepné řízky
 
Řepné řízky (str. 55) vznikají jako meziprodukt v cukrovarnickém průmyslu a úspěšně se používají jako energetické – sacharidové krmivo v chovu domácích zvířat pro vysokou hodnotu cukru, vlákniny ve formě pektinů (pektiny jsou jednou ze složek vlákniny, což je nestravitelná rostlinná hmota, která napomáhá pohybu potravy trávicí soustavou), vysoký obsah přirozeně se vyskytujících minerálů a nízký bílkovinný obsah. Může je konzumovat kůň, osel, skot, ovce, koza, prase a vietnamské prasátko o psech se v žádné odborné literatuře nehovoří. Stejně jako kukuřičný/pšeničný lepek a sója mají i řepné řízky zejména funkci pojidla a výživově prázdné náplně v živočišné potravě.
 
Živočišný tuk (nespecifikovaný) a rybí tuk
 
Zdroj tuku by měl být vždy specifikovaný, např. olej z lososa, kuřecí tuk, jehněčí tuk, atd. Například kuřecí tuk je pro psy výživově velmi vhodný, protože obsahuje vysoký podíl linoleové mastné kyseliny a je relativně snadno dostupný. Pokud se musíte rozhodnout, vybírejte vždy takový produkt, kde je zdroj tuku jasně specifikován a uveden např. jako kuřecí a vyhněte se produktům, které mají jako zdroj tuku uveden pouze výraz „živočišný tuk“ bez bližší specifikace, nebo vágní výraz „drůbeží tuk“  nebo blíže neurčený zdroj rostlinného oleje, popř. sojový nebo kukuřičný olej.
 
Pokud se chcete více dozvědět o esenciálních mastných kyselinách ve výživě psů, doporučuji vám článek Essential Fatty Acids (autorka Sabine Contrears, The Dog Food Project), jeho překlad do češtiny si můžete přečíst zde.
 
Sója a produkty ze sóji
 
Krmivo na jehož seznamu surovin se objeví sója a její produkty v žádném případě svému zvířeti nepodávejte. Platí to ale i pamlscích, přípravcích na dentální hygienu psů apod, kde se sója jako surovina velmi často ukrývá. Vždy si pečlivě přečtěte etiketu s ingrediencemi než si krmivo koupíte. Sója je pro psovité šelmy výživově prázdná, do krmiva se přidává jako plnidlo a naopak působí celou řadu zdravotních problémů. Je zdrojem těžce stravitelných rostlinných bílkovin a odpadní látky, které vznikají při jejím metabolismu, organismus psovitých šelem z těla jen těžko odbourává. Tyto látky pak často vyvolávají různé alergie a mohou způsobovat problémy s ledvinami a játry.
 
Jehněčí maso jako jediný zdroj živočišných bílkovin
 
Je dobré si uvědomit, že receptury, které používají jehněčí maso jako jediný zdroj bílkovin, se potýkají s nedostatkem taurinu. Taurin je organická kyselina a v nižších koncentracích se vyskytuje ve všech živočišných tkáních. Chemicky je taurin derivátem aminokyseliny (stavební složka bílkovin) cysteinu a proto jej můžete někdy nalézt řazený mezi aminokyseliny. Co může v potravě způsobit nedostatek taurinu je popsáno v knize (str. 221). Výrobce kvalitního krmiva by měl tento deficit vyvažovat umělým přidáním taurinu, aby garantoval jeho dostatečné množství pro správný vývoj.
 
Hovězí maso
 
Pokud se pro výrobu krmiva používá hovězí maso vysoké kvality (potravinářské kvality) je to v pořádku. Jedná se kvalitní zdroj živočišných proteinů a pokud jej pes dobře snáší a není na něj alergický, není důvod mu takové krmivo nepodávat. Dnes je problém v tom, že velké množství psů vykazuje různé stupně nesnášenlivosti vůči různým zdrojům proteinů, může to být i kuře. K nesnášenlivosti krmiva a jejímu vzniku přispívá míchání mnoha surovin v rámci jedné receptury a přidávání vedlejších produktů rostlinné výroby (kukuřice, kukuřičného/pšeničného lepku, pivovarské rýže atd.) jako dalších levných zdrojů bílkovin, čisté maso a čistý zdroj kvalitních rostlinných bílkovin se prakticky v krmivu neobjevuje. Proto, pokud je jako surovina použito kvalitní hovězí maso v potravinářské kvalitě, není důvod takové krmivo zatracovat a může se stát vhodnou alternativou.
 
Sůl
 
Každé krmivo musí obsahovat určité malé množství soli, aby byly splněny požadavky pro zastoupení všech důležitým minerálů. Vždy se podívejte na jakém místě se sůl na seznamu ingrediencí objevuje, její pořadí by mělo být až úplně vzadu, na konci seznamu. I když se vám bude zdát seznam ostatních surovin velice lákavý a použité suroviny budou na vás dělat dobrý dojem, nikdy byste neměli podávat svému zvířeti krmivo s vysokým obsahem soli, ať je seznam surovin sebevíc lákavý.
 
Způsob zpracování krmiva, pečené versus extrudované
 
Tvrdí se (ale zatím to není vědecky prokázáno), že pečené krmivo je lépe stravitelné a po jeho pozření nedochází k bobtnání a následnému rozpínání žaludeční stěny. Je známo, že krmivo určené k pečení v troubě se zpracovává při teplotách nad 218° C a při vysokých teplotách je ponecháno mnohem déle ve srovnání s krmivem, které se zpracovává extrudací.
Moderní technologie totiž umožňují vyrábět etrudované peletky při nízkých teplotách. Pečené krmivo má tendenci se lepit na zuby oproti extrudovanému krmivu. Pro jaké krmivo se nakonec rozhodnete bude vždy na vás, ale před tím byste si měli porovnat jaké informace výrobce uvádí ohledně délky zpracování surovin a použitých vysokých teplotách.
 
 
Probiotika, glukosaminy a chodroitin
 
Vždy platí, že množství je klíčem k vašemu rozhodnutí čím krmit. Neznamená totiž, že když je jedna nebo dokonce všechny tři suroviny uvedeny na seznamu, je jich v krmivu dostatečné množství, aby měly požadovaný léčebný účinek. To byste museli zvíře masivně překrmovat, abyste do něj dostali terapeutickou dávku. Obvykle je hladina těchto surovin nízká vzhledem k výši potřebné denní léčebné dávky. Nicméně platí, že krmivo s těmito přídavnými látkami bude vždy lepším rozhodnutím na úkor krmiva, které je nemá.
 
Glukosamin – je látka, která je tělu vlastní, váže se s polysacharidy a tvoří sloučeniny tzv. glykosaminoglykany, které mají v organismu různé funkce. Je součástí výživových doplňků nejen pro člověka, ale i pro zvířata. Komerčně dostupný glukosamin je v přípravcích přítomen jako sloučenina soli: sírany (sulfáty) a chloridy. Nejznámější je chodroitin sulfát, který je jednou z hlavních složek kloubních chrupavek, v nichž váže vodu a propůjčuje jim pružnost.
 
Jsou známy vědecké práce, které stanovují, že chodroitin sulfát zřejmě dokáže zastavit ztrátu kloubní chrupavky. Tento účinek byl pozorován zatím pouze při dlouhodobém užívání bez přestávky. Proto psi po operacích dysplazie loketních a kyčelních kloubů by měli doživotně užívat přípravky bohaté na chodroitin sulfát.
 
V mnoha přípravcích se glukosamin kombinuje s jinými látkami, např. chodroitin sulfátem. V článku Jordan et al. (2003) se poprvé objevily informace o tom, že takové kombinace nejsou škodlivé, avšak neexistuje důkaz jejich vyšší účinnosti. Doporučení vždy hovoří o samostatném používání jednotlivých látek.
 
JORDAN K.M. et al. (2003). EULAR Recommendations 2003: An evidence based approach to the management of knee osteoarthritis: Report of a Task Force of the Standing Committee for International Clinical Studies Including Therapeutic Trials (ESCISIT). Ann Rheum Dis. 62 (12): 1145–1455. 
Originál (v angličtině) si můžete stáhnout zde.
 
Ovoce a zelenina
 
Ovoce a zelenina jsou samozřejmě pozitivní přísady do krmiva, ale nejsou nezbytně nutné. Uvědomte si také, že ovoce a zelenina, které jsou vyobrazené na balení krmiva v úžasných barvách, rozhodně nejsou přidávány do krmiva v takové kvalitě. Mohou to být různé zeleninové úsušky, kterou zbudou při zpracování lidské potravy, slupky jablek a slupky rajčat zbavené vody. Nezapomínejte, že čerstvé ovoce a zeleninu, kterou sami k podávanému krmivu svému zvířátku přidáte, ať už přímo nakrájené do misky s krmivem nebo ve formě pamlsků během dne, má mnohem vyšší výživový potenciál a také můžete snadno kontrolovat kvalitu, kterou podáváte.
 
Pozn. Za zeleninu nepovažujeme kukuřici a jiné obiloviny.
 
 
Oves, ovesné vločky a ječmen
 
Není důvod favorizovat ječmen na úkor jiných obilovin a jeho nepřítomnost mezi surovinami žádný problém jistě nezpůsobí. V případech, kdy je váš pes alergický na krmivo, do kterého je přidáván kukuřičný lepek a kukuřice, a ječmen z tohoto důvodu také není vhodný, pak rýže a brambory jsou vhodným zdrojem polysacharidů. V některých analýzách je krmivo, které obsahuje ječmen, zcela bezdůvodně hodnoceno lépe než krmivo, které obsahuje ovesné vločky, přestože výživově jsou si obě suroviny rovny. V této situaci se vyplatí selský rozum a spíše vypozorovat, které suroviny váš pes toleruje a které mu vysloveně vadí až do té míry, že se u něj může vyvinout alergická reakce.
 
Receptura
 
V seznamu surovin často figuruje několik surovin (rostlinných i živočišných) jako mnohonásobný zdroj bílkovin, v každém případě taková směs nemusí být vždy výhrou, neboť příliš mnoho psů je dnes citlivých nebo dokonce alergických na příliš mnoho surovin a čím více surovin jednotlivé receptury obsahují, tím zvyšují šanci, že určitý pes bude mít s trávením takového krmiva problémy. Dávejte proto přednost jednoduchým recepturám s méně surovinami a snažte se přidávat navíc pár surovin, které jsou čerstvé a tepelně neopracované a nebo jen minimálně (např. krátce povařená zelenina).
 
 
Originál (c) Sabine Contreras (2004-2009) Grading Kibble - easily?
The Dog Food Project, www.dogfoodproject.com
Překlad (c) Podle původního textu zpracovala a doplnila Martina Réblová (2011)